Ahoj,

jmenuji se Lukáš VORÁČ,

datum narození 23.4.1995,



bydlím ve Vyškově u Brna,

mým koníčkem je rybaření,ježdění na kole, rugby a hlavně všechno co se přírody týče,

můj hudební styl vlastně moc ani není,poslouchám skoro úplně všechno až na dechovky teda,

nejradši mám segedínský guláš,

kamarádi mi říkají ori..tak to už by bylo asi všechno co byste o mě mohli vědět..
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 
 

Typy paroží průběrného jelena

Vytvořeno Pá 17. duben 2009, 19:48:28 CEST | Poslední změna Pá 17. duben 2009, 19:50:09 CEST
Vlastně by mohlo stačit konstatování, že každé paroží, jehož kvalita nedosahuje stupně paroží chovaného jelena, je paroží průběrného jelena, tedy jelena, který by měl být z chovu odstraněn. Toto konstatování by však znamenalo značné zjednodušování věcí. Popišme si proto ve stručnosti typické znaky paroží jelenů jednotlivých věkových stupňů a skupin.

První paroží
Nejhůře parožně založení, slabí nebo zakrnělí jeleni nasazují ve druhém roce života nízké, krátké kostěné útvary, které mají tvar zakrnělých špiček nebo knoflíků. K vytloukání tohoto nejméně kvalitního prvního paroží dochází někdy až ke konci roku. Tito jeleni jsou jasně průběrní a musí být odstraňováni z chovu velmi intenzivně, nejlépe ihned při prvním setkání. Dalším stupněm průběrného prvního paroží jsou tenké špičky s ostrými a nedostatečně dlouhými hroty. Hranice této délky, do které lze mluvit o průměrnosti a od které již o chovnosti, je značně proměnlivá a závislá na místních poměrech. Jako pomocný ukazatel pro tuto hranici se často udává výška slech, a to nikoliv přímá spojnice jejich špiček, ale část kružnice opsaná ze středu ležícího uprostřed základen pučnic na čelní kosti špičkami slech. Ostré tvrdé špice na paroží špičáka jsou náznakem, že paroží nemá sklon k větvení. Proto je považujeme většinou za znak průběrné zvěře; tolerujeme je pouze tehdy, jsou-li lodyhy nadprůměrně dlouhé. Zároveň s jakostí trofeje posuzujeme vždy také tělesnou kondici zvěře, takže rozhodnutí, zda jde o průběrnou či chovnou zvěř následuje po posouzení obou kritérií.

Druhé paroží
Nejméně vhodnou formou druhého paroží jsou holé špice, neboli, jak říkáme, paroží špičáka na druhé hlavě. Toto paroží mívá zpravidla délku, kterou považujeme u prvního paroží za nadměrnou, a proto je velmi důležité určit, zda jde opravdu o jelena ve třetím roce života. Kromě tělesné kondice a celkového vzhledu je vodítkem při tomto určování tvar a nasazení parožních lodyh. Díváme-li se na paroží z boku, kryje se většinou u špičáka s prvním parožím osa lodyhy s osou pučnice, kdežto u špičáka s druhým parožím je osa lodyhy posunutá značně dozadu. Rovněž při pohledu zpředu je osa lodyh špičáka s druhým parožím více vykloněna do stran. Kromě toho je rozloha špicí zpravidla větší. Špičáka s druhým parožím pak prozradí při podrobnějším zkoumání také růže; na prvním paroží totiž chybějí. Je samozřejmé, že jelena s druhým parožím ve formě špicí urychleně z chovu odstraníme.

Dalším zcela nevhodným tvarem druhého paroží je paroží vidláka. I tyto jeleny označíme ihned za průběrné. U formy šesteráka považujeme za znak typický pro průběrného jelena nedostatečně dlouhé a celkově slabé paroží, mající navíc ostré konce lodyh a hlavně špatně vyvinutý opěrák. Svírá-li spojnice konců očníku, opěráku a lodyhy s podélnou linií lodyhy ostrý úhel (trojúhelník otevřený k hlavě), je to průkazný znak průběrné zvěře. Během dalšího vývoje vyrůstají nad krátkým opěrákem většinou podprůměrně dlouhé a slabé výsady.
Za průběrné může být v některých případech považováno i dlouhé paroží ve formě osmeráka, je-li příliš krátké, má-li nedostatečně vyvinutý opěrák a je-li ukončeno ostrými hroty.

Třetí paroží
Za průběrné považujeme v tomto věkovém stupni jeleny s parožím nedostatečné délky, s příliš krátkými výsadami, zejména s krátkým opěrákem, šesteráky, u nichž se neprojevuje sklon k dalšímu větvení, a samozřejmě všechny méně členité formy, jako jsou vidláci, popřípadě i špičáci.

Čtvrté až sedmé paroží
Jde o věkovou skupinu dospívajících jelenů a v té by se průběrní jeleni už neměli vyskytovat. Měli být odstraněni už dříve, dokud byli v první věkové třídě. Setkáváme se však s nimi, a to hlavně tam, kde ztěžuje základní chovatelskou činnost nepřehledný terén, nebo tam, kde se nevěnuje mladým jelenům dostatečná pozornost.

V této skupině považujeme za průběrné jeleny jednak slabší osmeráky, u nichž nelze předpokládat, že se budou uspokojivě vyvíjet v budoucnu, jednak samozřejmě všechny jeleny s parožím ještě méně členěným. Vylučujeme také jeleny s krátkým nebo příliš slabým parožím, dále všechny jeleny, kteří nasazují horší paroží než průměrní jeleni v honitbě.

Jeleny této věkové skupiny máme odstraňovat zejména proto, že se už začínají prosazovat v říji a že by své špatné parožní vlastnosti přenášeli na potomstvo.

Osmé a starší paroží
V této věkové skupině už nelze mluvit o průběrném odstřelu jako o zásahu, který má ovlivňovat celkovou kvalitu jelenů v chovu. Jde spíše o napravování omylů a o odstraňování jedinců, kteří unikli průběrnému odstřelu v mladších věkových stupních. Tím je dáno i všeobecně platné měřítko pro tento odstřel: Zbavit chov zbytečné zátěže a odstranit jeleny se slabým, krátkým, nedostatečně členitým nebo abnormálně nesouměrným parožím, tedy jeleny s podprůměrným nebo pouze průměrným parožím.

V závěru těchto několika zásad platících pro průběrný odstřel jelenů je třeba ještě dodat, že stejnou péči musíme věnovat odstřelu holé zvěře, chceme-li dosíci v chovu jelení zvěře žádoucího úspěchu.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one