Ahoj,

jmenuji se Lukáš VORÁČ,

datum narození 23.4.1995,



bydlím ve Vyškově u Brna,

mým koníčkem je rybaření,ježdění na kole, rugby a hlavně všechno co se přírody týče,

můj hudební styl vlastně moc ani není,poslouchám skoro úplně všechno až na dechovky teda,

nejradši mám segedínský guláš,

kamarádi mi říkají ori..tak to už by bylo asi všechno co byste o mě mohli vědět..
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 
 

Vývoj paroží daňků - chovatelská hodnota

Vytvořeno So 18. duben 2009, 07:16:43 CEST | Poslední změna So 18. duben 2009, 07:17:49 CEST
První paroží má, jak jsme si již řekli, většinou tvar špicí, které vypadají jako by vyrůstaly ze zduřelé části lodyhy nad pučnicí. Tato okolnost a dost malé rozdíly ve výšce špicí způsobují, že lze nesnadno určit, je-li nositel prvního paroží chovný nebo průběrný daněk. Je samozřejmé, že budeme považovat všechny formy nevyvinutých, zakrnělých a velmi krátkých špicí za znak průběrné zvěře. Malé rozdíly ve výšce normálně vyvinutých špicí nás nutí, abychom citlivě porovnávali jednotlivé daňky a abychom pozorně přihlíželi k jejich celkové tělesné kondici a vyspělosti. Průběrný zásah do tohoto věkového stupně daňků je naprosto nezbytný a nelze ho opomíjet.

Druhé paroží skýtá už větší možnosti, jak rozlišit chovné daňky od průběrných. Dobře založený daněk by měl nasadit v tomto věku paroží 35 až 40 cm dlouhé a s dobře vyvinutým očníkem i opěrákem. Konec lodyhy by se měl vařečkovitě rozšiřovat do malé, ale ucelené lopatky, která by měla mít 4 až 6 cm v průměru. Znakem průběrné zvěře s druhým parožím je forma špičáka, vidláka a šesteráka. Také forma osmeráka, je-li paroží zakončeno ostrou vidlicí bez náznaku zesilování, je nežádoucí, ba i členitější paroží (desateráka), jsou-li výsady uspořádány jako na jelením paroží. Hlavním znakem chovného daňka je zesilující se a rozšiřující konec lodyhy.

Třetí paroží má mít dostatečně dlouhé lodyhy (40 až 45 cm), dobře nasazené obě hlavní výsady a dobře formované lopatky. Ty mohou být ještě úzké, ale dlouhé by měly být alespoň 15 cm. Pouze rozšířené horní konce lodyh již nestačí. Rovněž krátká trojúhelníkovitá lopatka je nedostatečná. Třetí paroží chovného daňka musí mít silné lodyhy a musí naznačovat dobrou stavbu. Tupě ukončené konce lopat jsou dobrým znakem třetího paroží.

Za průběrné považujeme daňky s parožím bez očníků a opěráků, nebo se špatně vyvinutými očníky a opěráky, s nepravidelně se vyvíjejícími lodyhami a lopatkami, s parožím bez lopat nebo s hluboce rozeklanými lopatkami. Rozlišuje-li se tvar rozeklání lopat, považuje se kruhovité rozeklání za nežádoucí, neboť bývá v pozdějších letech velmi špatně zaplňováno a lopaty zůstávají trvale rozeklané. Klínové rozeklání (do V) se nepovažuje za velkou vadu; bývá zpravidla brzy zaplněno.

Nežádoucí je také třetí paroží s příliš vysoko nasazenou, krátkou a trojúhelníkovitou lopatkou a pak samozřejmě paroží velmi slabé nebo krátké.

Čtvrté a páté paroží má mít dlouhé lodyhy a dobré, dlouhé, uzavřené a správně utvářené lopaty s dostatečnou hmotou. Okraje lopat musí mít větší počet delších prstů, výsad. Také očník a opěrák musí být plně vyvinutý. Paroží průběrných daňků se vyznačuje nedostatečnou tvorbou lopat, krátkými a vysoko nasazenými lopatami trojúhelníkovitého neb kosočtvercového tvaru, lopatami členěnými hluboko do plochy, podprůměrnou slabost, krátkostí nebo značnou nepravidelností.

Šesté paroží má mít znaky prudkého kvalitativního skoku. Tělesný vývoj daňků byl zhruba ukončen v šesti letech, takže organismus má větší možnosti uplatnit se při nasazování a tvorbě paroží. Většinou se to děje a tato skutečnost se projevuje prudčím zlepšením paroží z pátého na šesté. Šesté paroží chovného daňka má mít všechny znaky dobré kvality, tj. potřebnou délku, šířku a tvar. Pouze na hmotě a na konečné vyzrálosti se mu může ještě něco nedostávat. Avšak rozměry a tvar lopat musí být už na výši. Lopaty musí mít hlavně potřebnou šířku; do konečné síly a mohutnosti vyzrají později.

Šesté paroží není ještě vrcholným parožím, a přesto nositelé tohoto paroží bývají často loveni. Je to z chovatelského hlediska nenapravitelná škoda.

Sedmé až deváté paroží představuje vrchol vývoje daňčího paroží. Záleží na individuálních předpokladech zvěře, na prostředí a na průběhu klimatických činitelů, které z nich bude tím vrcholným. Po dosažení parožního vrcholu zůstává daněk několik let v parožním optimu, než nasadí paroží prudce zpáteční. Daňci, kteří představují cíl chovu a jejichž paroží je možno hodnotit jako kapitální by měli být ponecháváni v chovu až do doby, než nasadí paroží zpátečníka. Tato praxe se s velkým úspěchem praktikuje v nejslavnějších maďarských chovech (v lokalitě Gyulaj). Nejlepší daňci jsou tam ponecháváni až do věku 14 nebo 15 let, kdy teprve výrazně nasazují paroží zpátečníků. Je samozřejmé, že do tohoto věku se ponechávají pouze nejlepší jedinci a že se ostatní trofejová zvěř, průměrná i nadprůměrná, loví mnohem dříve. Při lovu zvěře z této věkové skupiny už nemluvíme o průběrném odstřelu, ale o odstřelu lovných jedinců nebo o sklizňovém odstřelu. Při pečlivě prováděném průběrném odstřelu zvěře z mladších věkových stupňů se totiž dožije lovného věku pouze nepatrný počet jedinců, kteří nosí paroží nechovného daňka.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one