Ahoj,

jmenuji se Lukáš VORÁČ,

datum narození 23.4.1995,



bydlím ve Vyškově u Brna,

mým koníčkem je rybaření,ježdění na kole, rugby a hlavně všechno co se přírody týče,

můj hudební styl vlastně moc ani není,poslouchám skoro úplně všechno až na dechovky teda,

nejradši mám segedínský guláš,

kamarádi mi říkají ori..tak to už by bylo asi všechno co byste o mě mohli vědět..
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 
 

Daněk skvrnitý

Vytvořeno So 18. duben 2009, 07:21:09 CEST | Poslední změna So 18. duben 2009, 07:22:48 CEST
Podle zoologické systematiky patří tato zvěř do řádu sudokopytníků, podřádu přežvýkavců, čeledi jelenovitých, podčeledi jelenů, rodu Daněk (Dama), druhu Daněk skvrnitý (Dama dama).

Vznik tohoto živočišného druhu je kladen zhruba do téhož prehistorického období, kdy vznikla jelení a srnčí zvěř, i když dnes převládá názor, že se to stalo spíše ke konci tercia než v začátku doby ledové. V historické době byla hlavní oblastí rozšíření této zvěře Malá Asie a hlavně území dnešního Turecka. Jednou z evropských zemí s velmi starým chovem daňčí zvěře je Anglie. Daňčí zvěř tam byla dovezena pravděpodobně již Římany ve druhém až pátém století našeho věku. Odtamtud se rozšířila přes Dánsko a Německo do celé střední Evropy. Daňčí zvěř žije v současné době v těchto evropských zemích: v Anglii, NDR, NSR, Itálii, Sardínii, Jugoslávii, Španělsku, Portugalsku, Francii, Irsku, Norsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Švýcarsku, Polsku, SSSR (na Ukrajině), ČSSR, Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Do našich zemí se dostala zhruba v období po husitských válkách. První konkrétní zápis o ní pochází z roku 1465. Byla chována především jako oborní zvěř, a teprve později se dostala do volnosti. Ve volných honitbách se velmi dobře aklimatizovala.

V několika posledních letech se v českých zemích uvádějí jarní kmenové stavy daňčí zvěře ve výši od 4500 do 5000 kusů (v roce 1971 to bylo 4872 kusů) a roční odstřely od 1200 do 1700 kusů. Nejvyšší stavy daňčí zvěře jsou v Středočeském a Jihomoravském kraji. Na Slovensku mají stavy daňčí zvěře již po několik let vzestupnou tendenci a dosahují dnes skoro 2000 kusů. Roční odstřel této zvěře se pohybuje na Slovensku kolem 300 kusů.

Daňčí zvěř je v českých zemích chována převážně v oborách. Podle stavu z roku 1969 žilo v nich asi 56% daňčí zvěře, kdežto ve volných honitbách pouze 44%. Je to mimo jiné tím, že se hodí pro oborní chov nejlépe ze všech ostatních druhů naší spárkaté zvěře. Nejvyšší stavy oborní daňčí zvěře jsou v Lánech, Jabkenicích, Staré Oboře u Hluboké nad Vltavou, v Soutoku u Lanžhota, v Bulharech a v Klentnici pod Pálavou. Nejjakostnější daňčí zvěř žije v oborách Soutok, Stará Obora, Březka, Jabkenice a Klentnice. Daňčí zvěř z volných honiteb nedosahuje trofejové jakosti zvěře z obor. Na Slovensku jsou nejpočetnější stavy daňčí zvěře v oboře v Topolčiankách.

Samec daňčí zvěře, daněk, bývá blíže určován podle vývoje, tvaru a jakosti paroží (špičák, vařečkář, slabý nebo silný lopatáč apod.).

Samice daňčí zvěře, daněla, bývá blíže určována buď podle věku, pak hovoříme o mladé a staré daněle, nebo podle činnosti a označujeme ji jako vedoucí, vodící apod. Jednoletou až dvouletou samici nazýváme čiplenkou nebo danělkou.

Mláďata daňčí zvěře jsou nejdříve daňčaty, později daněčkami a daněčky.

Podobně jako u jelení zvěře jsou i u daňčí zvěře značné rozdíly ve velikosti a váze mezi oběma pohlavími a navíc značné rozdíly mezi zvěří z různých lokalit. Jednotlivé údaje mají proto značný rozsah minimálních a maximálních hodnot. Pro délku těla se udávají hodnoty od 130 do 160 cm, pro výšku v kohoutku od 85 do 110 cm, pro výšku v kříži ještě o něco vyšší hodnoty a délku kelky 16 až 19 cm. Tělesná váha: daňčata 10-30 kg, danělky 20 až 40 kg, daněly 30-50 kg, mladí daňci 30 až 70 kg a dospělí daňci 60-100 kg.

Daňčí zvěř vykazuje nejmenší barevnou stálost z naší spárkaté zvěře. Barva její srsti může být velmi rozdílná a pestrá. Za základní zbarvení letního šatu lze považovat jasný červenohnědý tón, s výraznými řadami bílých skvrn. V zimě převládá u těchto kusů tmavá, šedohnědá barva; partie v létě bílé (břicho, vnitřní strany běhů, obřitek, spodní strana kelky) jsou v zimě světle šedohnědé. Bílé skvrny v zimě prakticky mizí, nebo zůstávají pouze jejich nezřetelné stopy. V létě vystupuje ještě zřetelný černý pruh na hřbetě, táhnoucí se až do špičky kelky.

Mimo toto základní zbarvení je možná celá škála barev od zcela bílé až po černou, s příměsí žluté, hnědé a červené. Starší literatura rozlišovala deset barevných odchylek, z nichž tři měly být skvrnité. Zajímavé je, že základní tón zbarvení srsti ovlivňuje i zabavení lýčí na rostoucím paroží. Vedle červenohnědé skvrnité formy je nejčastější zbarvení všechny části těla, černé, pouze břicho a vnitřní strany běhů jsou šedočerné. Obřitek je sice jasnější, ale není úplně bílý.

Mezi myslivci jsou často spory o to, která barevná forma je jakostnější nebo silnější. V současné době je zastáván názor, že nejsou základní jakostní rozdíly mezi jednotlivými barevnými formami, že by však chov měl být zaměřen na jednu nebo druhou základní barevnou formu.

Podobně jako u jelení zvěře začínají na jaře přebarvovat nejdříve nejmladší kusy; čím je kus starší, tím přebarvuje později. Přebarvování mladých jedinců začíná ke konci dubna až na začátku května. Starší kusy začínají přebarvovat až ke konci května. Jarní přebarvování trvá asi 40 dní. Podzimní přebarvování trvá u daňků poněkud déle než u daněl, protože spadá do období říje. Začíná v první polovině září a končí u daňků ke konci října nebo na začátku listopadu, u daněl v druhé polovině října. Podzimní přebarvování daňků trvá 50 dní, daněl asi 40 dní.

Způsobem života se daňčí zvěř podobá jelení zvěři, obývá však nižší polohy a vyžaduje rozsáhlejší travní porosty. Daněk se hodí výborně pro oborní chov. V některých těchto chovech bývá dosti ochočen, avšak ve volné přírodě je velmi opatrný a ostražitý. Velmi dobře plave a zdolává skokem i značně vysoké překážky.

Je zvěří společenskou a mimo období kladení žije většinou v početnějších tlupách. Dospělí daňci utvářejí samostatné skupiny, nejstarší žijí samotářsky.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one