Ahoj,

jmenuji se Lukáš VORÁČ,

datum narození 23.4.1995,



bydlím ve Vyškově u Brna,

mým koníčkem je rybaření,ježdění na kole, rugby a hlavně všechno co se přírody týče,

můj hudební styl vlastně moc ani není,poslouchám skoro úplně všechno až na dechovky teda,

nejradši mám segedínský guláš,

kamarádi mi říkají ori..tak to už by bylo asi všechno co byste o mě mohli vědět..
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 
 

Daňčí stopy a úprava trofeje

Vytvořeno So 18. duben 2009, 07:13:32 CEST | Poslední změna So 18. duben 2009, 07:14:37 CEST
Ve stopách volně se pohybující daňčí zvěře nacházíme pouze otisky spárků. Paspárky se neotiskují. Stopy daňčí zvěře se podobají stopám zvěře jelení, jsou však poněkud protáhlejší a menší. Šlépěj silných daňků bývá 7 až 8 cm dlouhá a 4 až 5 cm široká. Délka kroku (v novější literatuře se používá označení výkrok) se pohybuje v rozmezí od 45 do 47 cm; maximální rozměr se udává až 50 cm. Šířka rozkroku, tj. kolmá vzdálenost mezi spojnicemi levých a pravých šlépějí, se pohybuje mezi 10 a 15 cm; ve výjimečných případech měří až 20 cm. Šlépěje daňka jsou proti šlépějím daněly větší a vpředu uzavřenější.

Délka šlépěje daněly se pohybuje v rozmezí od 5 do 5,5 cm a šířka od 3,3 do 3,7 cm. Krok bývá 35 až 40 cm dlouhý a rozkrok měří v průměru asi 10 cm.

Šlépěj daňčete bývá dlouhá přibližně 4,5 cm a asi 2,5 cm široká.

Daněk vytváří též stopní znamení, jako přenáhlování, opožďování apod., avšak tato znamení nemohou sloužit k určování věku, pohlaví a vyspělosti zvěře, protože nejsou v tomto smyslu dost průkazná. Při normálním pohybu daňčí zvěře se otiskují šlépěje zadních běhů do šlépějí předních běhů. Při úprku klade daňčí zvěř zadní běhy před přední, takže vidíme ve stopní dráze všechny čtyři šlépěje. Při úprku se otiskují také paspárky a spárky jsou vpředu silně otevřené. Zvláštním pohybem daňčí zvěře jsou skoky všemi čtyřmi běhy najednou. Jsou projevem úleku nebo silného překvapení. Tento pohyb netrvá dlouho. Zvěř přejde brzy do úprku, anebo se zastaví a jistí, což je u daňčí zvěře dosti typické.

Ještě malou poznámku k trusu daňčí zvěře. Mezi trusem daňka a daněly je jen malý rozdíl, a tak lze jenom těžko posoudit, patří-li samici nebo samci.

Úprava trofejí
Jedinou trofejí z daňčí zvěře je paroží. O jeho úpravě platí totéž, co bylo řečeno o úpravě jelení trofeje.

Někteří myslivci preparují hlavu i s krkem v kůži. Takto upravenou trofej nelze hodnotit na výstavách trofejí. To je třeba si uvědomit. Daňčí zvěř nemá kelce. Hubertky jsou zvláštností.

Jakost trofejí
Daňčí zvěř žije u nás většinou v oborách, a tak i nejlepší trofeje pocházejí od zvěře z oborních chovů. Potvrzuje to tabulka.

Nejsilnější trofeje z volných honiteb dosahují hodnot kolem 177 CIC bodů a byly získány v okolí Rajnochovic, Mimoně a Kdyně.

Úroveň daňčí zvěře na Slovensku, posuzovaná podle trofejí, byla vždy podstatně nižší než v českých zemích. Klimatické i porostní poměry některých slovenských oblastí jsou sice velmi vhodné pro chov daňčí zvěře, ale patrně se tam nepodařilo plně využít chovatelskými zásahy dobrých genetických předpokladů zvěře. Nejlepší výsledky jsou dosahovány v oboře v Topolčiankách a v jejím okolí (viz. tabulka).

V tabulce podáváme dále přehled deseti nejsilnějších trofejí vystavených na I. světové výstavě myslivosti v Budapešti, abychom mohli porovnat úroveň trofejí naší zvěře s úrovní špičkových trofejí.

Naše nejsilnější trofej, a to z Pohanska, by byla na 15. místě (byla ulovena až po výstavě v Budapešti). Další naše trofej, trofej ze Staré Obory, se umístila až na 32. místě. Nejsilnější trofej z Rumunska byla na 16. místě, nejsilnější trofej z Bulharska na 18., trofej z NDR na 22. a trofej z NSR na 28. místě.

Máme tedy co dohánět, chceme-li, aby se naše výsledky v chovu daňčí zvěře alespoň přiblížily maďarským výsledkům. První kroky již byly udělány. Dovezli jsme jakostní maďarskou zvěř, která by se měla stát základem našich nových chovů.

Deset nejsilnějších daňčích trofejí získaných v českých zemích

OKRES LOKALITA LOVEC ROK ULOVENÍ CIC BODY
Břeclav Pohansko Raginger 1971 202,30
Č. Budějovice Stará obora Balabán 1967 191,56
Praha-východ Březka Baštaníkov 1972 188,64
Č. Budějovice Stará obora Lang 1969 188,20
Břeclav Pohansko Javořník 1968 187,87
Č. Budějovice Stará obora Schwarzenberk 1933 187,39
Praha-východ Březka Hildebrant 1938 186,33
Rakovník Lány Vujanovič 1962 185,16
Mělník Veltrusy Matějík 1968 184,00
Břeclav Pohansko Kux 1962 183,54


Deset nejsilnějších daňčích trofejí získaných na Slovensku

OKRES LOKALITA LOVEC ROK ULOVENÍ CIC BODY
Nitra Horní Lefantovce Veselič 1966 179,69
Nitra Topolčianky Garaj 1966 176,20
Nitra Topolčianky Štencl 1970 173,74
Nitra Topolčianky Huťan 1969 173,12
Nitra Topolčianky Chudík 1960 172,39
Nitra Topolčianky Hanák 1959 172,27
Rimavská Sobota Teplý Vrch Vojtěch 1966 171,42
Nitra Topolčianky Sulík 1948 168,90
Žiar nad Hronom Karlovo Dolina Šálek 1938 167,35
Bratislava Stupava Terén 1962 166,97


Deset nejsilnějších trofejí na světě

ZEMĚ ULOVENÍ ROK ULOVENÍ CIC BODY
Maďarsko 1970 217,25
Maďarsko 1969 214,99
Maďarsko 1965 212,12
Maďarsko 1967 211,92
Maďarsko 1970 211,52
Maďarsko 1923 209,60
Maďarsko 1953 208,16
Maďarsko 1969 205,35
Maďarsko 1967 205,34
Maďarsko 1963 204,23
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one